1. Phishing = trvalá kybernetická hrozba podpořená nárůstem AI schopností
Phishing je skutečně po mnoho let jednou z nejběžnějších kybernetických hrozeb. Zůstává převládající metodou používanou kybernetickými zločinci ke klamání jednotlivců k poskytování citlivých informací, jako jsou hesla a čísla kreditních karet. Situaci zhoršují techniky řízené umělou inteligencí, které výrazně zvýšily sofistikovanost phishingových kampaní a phishingových útoků. Díky využití algoritmů strojového učení mohou útočníci vytvářet vysoce personalizované phishingové zprávy, které napodobují legitimní komunikaci, čímž zvyšují pravděpodobnost oklamání příjemce. Tyto zprávy mohou mít tradičně formu emailu či zprávy, ale nově se objevují též ve formě 3D vektoru jako zvukové nahrávky či video s vysokou mírou autenticity.
Systémy umělé inteligence zvládnout analyzovat obrovské množství dat z veřejně dostupných informací, aby identifikovaly potenciální cíle a přizpůsobily zprávy tak, aby vyvolali odezvu a konkrétní zranitelnosti svého cíle. Kromě toho lze AI použít k vývoji vyhýbavého malwaru, který přizpůsobí své chování tak, aby se vyhnul detekci tradičními bezpečnostními opatřeními, jako je antivirový software. Tato dynamická adaptabilita ztěžuje kybernetickou bezpečnost, aby držela krok, což vyžaduje neustálý vývoj bezpečnostních strategií, aby bylo možné těmto pokročilým hrozbám čelit.
2. Prostředky ve veřejném cloudovém prostředí a vzdálený přístup
Zabezpečení veřejných cloudových zdrojů se stalo zásadním otázkou, protože stále více organizací migruje své operace do cloudu. Tento trend přináší mnoho výhod, jako je zvýšená flexibilita, škálovatelnost a snížení nákladů na IT infrastrukturu. Nicméně s těmito výhodami přicházejí i nové bezpečnostní výzvy, které vyžadují inovativní přístupy k ochraně citlivých dat a systémů. Například podle průzkumu společnosti BeyondTrust, 74 % všech narušení bezpečnosti prostředí veřejného cloud zahrnuje lidský faktor, což zahrnuje chyby konfigurací, zneužití oprávnění, a také použití zmíněné phisingové kampaně a odcizené přihlašovací údaje. Tento trend zdůrazňuje důležitost vzdělávání a školení zaměstnanců v oblasti kybernetické bezpečnosti a implementace robustních bezpečnostních opatření,
Řešení?
K řešení těchto problémů mnozí přijímají bezpečnostní model Zero Trust, který funguje na principu „never trust, always verify“. Tento přístup zajišťuje, že každý požadavek na přístup je důkladně ověřen, autorizován a zašifrován, bez ohledu na jeho původ. V praxi to znamená, že žádný uživatel nebo zařízení není automaticky považováno za důvěryhodné, a to ani v rámci interní sítě. Implementací Zero Trust mohou organizace lépe chránit svá cloudová prostředí před neoprávněným přístupem a potenciálním narušením, a tím zvýšit celkovou bezpečnost a odolnost proti kybernetickým hrozbám.
3. Zero day zranitelnosti
V posledním roce došlo k výraznému nárůstu útočníků, kteří zneužívali zero day zranitelnosti u špičkových enterprise technologií. Tyto zero day exploity, které využívají dříve neznámých bezpečnostních chyb, se staly běžnějšími, protože kyberzločinci využívají AI k efektivnější identifikaci a využívání těchto slabin. Nástroje řízené umělou inteligencí mohou rychle skenovat a analyzovat podnikové systémy a odhalovat zranitelnosti, které by jinak mohly zůstat nepovšimnuty. Tento trend podtrhuje naléhavou potřebu organizací zlepšit svá opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti a přijmout proaktivní strategie k detekci a zmírnění těchto sofistikovaných hrozeb.
Jak se bránit?
Obrana proti zranitelnostem zero day vyžaduje vícevrstvý přístup známý jako obrana do hloubky (Defence in Depth). Tato strategie zahrnuje implementaci více bezpečnostních opatření na různých vrstvách IT infrastruktury organizace, aby se vytvořila redundance a snížila se pravděpodobnost úspěšného útoku. Jednou z účinných technik v tomto rámci je mikrosegmentace sítě, která rozděluje síť na menší izolované segmenty. Pokud tak učiníte, i když útočník zneužije zranitelnost nultého dne v jednom segmentu, zabrání mu v bočním pohybu po síti. Tato strategie zadržování významně omezuje potenciální škody a zlepšuje celkovou bezpečnostní pozici organizace.
Služba SecuRadar od System4u poskytuje moderní nástroje pro detekci a prevenci hrozeb v reálném čase. Využívá přístup Zero Trust, což znamená, že každá interakce v rámci systému je ověřována. S různými variantami služeb – Lite, Complete a Ultimate – nabízí řešení, která vyhovují potřebám menších i velkých organizací.
