Byl jsem už u založení System4u. Dělal jsem nosiče krabic od oken a studoval
Studoval jsem fakultu informatiky na Masarykově univerzitě, přitom jsem už začal dělat pro System4u. Prvním kšeftem byla organizace zákaznické soutěže pro Velux, kdy technici měli zasílat čárové kódy z balení oken do System4u. My jsme jim posílali zpátky vrtačky a různé hobby nářadí. Moje práce spočívala v tom, že jsem chodil na poštu, vyzvedával balíky s kódy a ty jsem zadával do počítače. Soutěž měla různá kola a rozesílaly se odměny, ale ke konci kola bylo těch balíků tolik, že paní u okýnka na poště odvolala lidi z fronty a dávala mě okolo padesáti balíků. Zavolal jsem si dva taxíky, do nich to dal a pak jsme to vynesli do našich malých kanclíků. Jeden byl těma balíkama úplně zaskládaný, nedalo se tam ani hnout. Napípané kódy jsme vozili k Martinovi Koláčkovi do garáže. Kódy byl z krabic od oken, takže se z nich sypala malta a odpad, byla to dost špinavá práce.
Začal jsem konečně programovat a zbavil advokáty Excelu
Dostal jsem první velké zadání, zpracovat agendu pro AK Rašovský. V té době veškerá jejich evidence probíhala přes Excel. S klukama jsme naprogramovali software, kdy všechno z Excelu jsme Rašovským převedli do nové aplikace, takže jsem přešel na plný úvazek do System4u a zůstal doteď.
Zatím to pořád není nuda
Na stereotypnější práci mám už k dispozici juniory, sám už dělám jen koncepční práci jako například inovace konceptu aplikací, vytváření reportů a podobně.
Dělám hodně reporting v Power BI a zaměřuji se na produkty Microsoftu jako Power Apps a Power Automate a snažím se v tomto vzdělávat. Tam se vidím i do budoucna, rýpat se v datech.
Baví mě filmy, pivo a knížky
Roky jsem jezdil na letní filmovou školu do Uherského Hradiště. Nemám jeden oblíbený žánr, v každém se najdou dobré kousky. Srdeční filmy, to jsou určitě Sirény z kabaretu – o mořských pannách ve Varšavě, Dark Star – Spielberg a Lucas ho natočili na fakultě, je to předobraz Hvězdných válek a Vetřelce, takže je to sranda a mimozemšťana tam hraje nafukovací balon. Je to jako Vetřelec, ale místo něho balon. Onibaba – z roku 1964, který je o tchýni a snaše, které se v době války musejí živit tím, že číhají na zraněné samuraje či zesláblé dezertéry, které zabíjí, a následně jejich meče a brnění prodávají.
Z knížek čtu už jen literatura faktu. Baví mě například Tomáš Etzler – Novinářem v Číně a pak cokoliv od Timothy Snyder.
Nejlepší firemní akce?
Nejlepší firemní akce byla ta, kde byla největší ostuda, kde nás vyhodili z hospody což se poslední dobou už neděje, ale řekl bych, že každá akce je fajn. Hodně jsem si užil, když jsme byli u kolegy, kterému říkáme doktor a stříleli z brokovnice.
Co mě ve firmě těch 20 let pořád baví?
Atmosféra ve firmě a kolektiv. Práce je pořád rozmanitá a pořád se učím, takže ta mě baví a nemyslím, že by to jinde bylo zajímavější.
Senior SQL specialista, Petr Líčeník